Vánoce
Rok uběhl jako voda. Přijde mi to jako včera, kdy jsem se přejídala rohlíčky, perníčky, rumovými koulemi a v neposlední řadě chlebíčky. Rok čekání a týdny příprav předcházeli tomuto dni, a přitom o co jde? Celý den koukáme na televizi, jíme a večer si hrajeme na malé děti, které vyhlížejí Ježíška. Snažil jsem se proto prožít tento den naprosto běžně. Jak to dopadlo? Poslouchejte!
Jelikož den před Vánoci jsem byl pracovně vytížen, na Štědrý den jsem si přispala. Když se mi podařilo vstát, asi po patnáctém zazvonění budíku, odebrala jsem se do kuchyně k přípravě snídaně. Po snídani mě čekala tradiční práce na počítači a zabalování dárků, jelikož dříve jsem to nestihla. Podařilo se mně zabalit pouze část dárků, které jsem po obědě donesla babičce. Po návratu domů mě čekala tradiční rodinná procházka, jejímž cílem bylo dojít na hřbitov a zavzpomínat na naše blízké, kteří již s námi nemohou být. Když jsme se vrátili domů, dobalila jsem zbylou část dárků, které jsem umístil pod vánoční stromeček. Mezi tím se v troubě smažil kapr Ferda. Zbývalo se obléknout do slavnostního a mohli jsme večeřet. Vánoční tabule byla velmi bohatá, a tak nebylo divu, že během chvíle mi bylo nevolno. Když jsme se všichni řádně přejedli, došlo na vyhlížení Ježíška. Po několika málo okamžicích zazvonil zvoneček a mohli jsme rozbalovat. I v době finanční krize byl Ježíšek štědrý a tak jsme si večer náležitě užili.
Celý vánoční proces proběhl během necelých čtyř hodin a budeme moci opět rok čekat. Dospěla jsem k jasnému závěru. Tento den nelze ignorovat a prožít ho bez vnímání vánoční atmosféry. Musím si takovýchto dní se svou rodinou užívat, jelikož jednou to už možné nebude.